Zpět

Dohadné položky na bonusy

Přidáno: 14. 12. 2017 14:41:28 Počet shlédnutí: 2674

14 Prosinec 2017

JUDIKÁT NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU ČR VE VĚCI DOHADNÝCH POLOŽEK NA BONUSY Z HLEDISKA DAŇOVÉHO

V nedávné době vydal NSS nové rozhodnutí (spis. zn. 8 Afs 1/2012 – 58 ze dne 26.9.2012), kterým vyslovil další stanovisko k posouzení problematiky daňové uznatelnosti pasivních dohadných položek vytvářených na bonusy a podobné nenárokové složky odměn vyplácených zaměstnancům.
V konkrétním případě se jednalo o roční odměny (prémie), které mohly být zaúčtovány formou dohadné položky pasivní za předpokladu, že na tyto prémie vznikl zaměstnancům právní nárok již v období, za které je o tvorbě dohadné položky účtováno. V opačném případě by náklady na roční prémie byly uznatelné až v následujícím období, kdy bylo rozhodnuto o jejich vyplacení.
V uvedeném rozsudku se poukázalo na skutečnost, že v konkrétním případě měla být podle manažerské smlouvy vyplácena již v průběhu roku záloha na roční odměnu, která pak měla být v následujícím roce vyúčtována. Protože kritéria pro výpočet této odměny byla dána již předem a byla stanovena jednoznačně a objektivně v závislosti na hospodářských výsledcích dokonce ještě předchozího roku a nárok tedy vznikl již splněním sjednaných podmínek, jednalo se o nárokovou složku mzdy. Schválení příslušnými osobami mělo s ohledem na způsob výpočtu výše odměny deklaratorní význam a z předložených smluv v daném případě nebylo možno vyvodit, že by nárok na vznik odměny a její výši závisel na subjektivní úvaze nebo vlastním
hodnocení nadřízeného vedoucího pracovníka – to je rozdíl proti případu, který byl řešen v rozsudku spis. zn. 8 Afs 35/2010 - 106, na nějž jsme odkazovali v informaci podané vám na jaře letošního roku.
V rozsudku spisová značka 8 Afs 1/2012 - 58 NSS vyložil, že pro posouzení okamžiku vzniku nároku zaměstnance na odměnu není rozhodující pouze souhlas či rozhodnutí nadřízeného zaměstnance, ale charakter tohoto rozhodnutí. Okolnost, zda k vyjádření souhlasu
či k vydání rozhodnutí o odměnách dojde až po uzavření účetních knih a sestavení účetní závěrky, není sama o sobě rozhodující.
Je vždy třeba zkoumat kritéria, na která je konkrétní odměna vázána a podle toho určit, zda následný souhlas, resp. rozhodnutí zaměstnavatele o odměně, je konstitutivní či deklaratorní povahy pro vznik práva zaměstnance na odměnu (též rozsudek spisová značka 7 Afs 17/2012 – 40).
Klíčem pro rozhodnutí NSS pod spisovou značkou 8 Afs 1/2012 – 58 bylo posouzení, zda roční odměny představovaly v daném případě nárokovou nebo nenárokovou složku mzdy a za jakých podmínek a v jakém okamžiku vznikl zaměstnancům nárok na přiznání ročních odměn. Tzv. nároková složka mzdy přitom představuje nárok zaměstnance, který je zaměstnavatel povinen v plné míře uspokojit, jestliže zaměstnanec splnil stanovené předpoklady a podmínky.
V případě nenárokové složky mzdy má zaměstnanec nárok na stanovené plnění jen za předpokladu, že o jejím přiznání a o výši rozhodne zaměstnavatel, a to bez ohledu na splnění podmínek a předpokladů pro její poskytnutí.
V konkrétních případech je proto nutno zvažovat při tvorbě daňově uznatelných dohadných položek na bonusy všechna uvedená kritéria.

Přihlášení