Chystané změny ve zdanění zaměstnanců od roku 2017

Ministerstvo financí předkládá návrh zákona, který obsahuje zásadní změny daňových zákonů včetně zákona o daních z příjmů, ke kterým má dojít s účinností od 1. ledna 2017. V rámci legislativního procesu je tato novela nyní po připomínkovém řízení a čeká na projednání ve vládě. Zda tedy bude schválena v navrženém znění, zatím nelze predikovat a je třeba vyčkat na další vývoj.

Níže si uvedeme plánované změny v zákoně o daních z příjmů, které se dotýkají zdanění zaměstnanců.

Úprava definice příjmu u zaměstnaneckých benefitů.

Je navrhována úprava, že příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Je tedy snaha vyjasnit pochybnosti daňového režimu v oblasti zaměstnaneckých benefitů, kdy např. zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příspěvek na dovolenou i pro jeho rodinné příslušníky. Pak bude tento příjem považován za příjem pouze příslušného zaměstnance a nikoliv jeho rodinného příslušníka.

Změna u srážkové daně a zaměstnávání malého rozsahu

Podle dosud platné právní úpravy je poplatník (zaměstnanec) povinen podávat daňové přiznání, pokud alespoň v jednom měsíci obdrží současně vedle příjmů od svého zaměstnavatele i jiný typ zdanitelných příjmů ze závislé činnosti od jiného zaměstnavatele. To může vést k demotivaci zaměstnanců k takovým činnostem, tedy k tomu mít druhé a další zaměstnání (nebo třeba jenom vykonávat veřejně prospěšnou funkci např. člena volební komise), neboť to pak pracovníka nadměrně administrativně zatěžuje.

Proto je záměrem zákonodárce odstranit tento rozpor a nastavit pro příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu obdobný daňový režim, jaký platí pro dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) do 10 000 Kč.

Nově je tedy navrženo znění, dle kterého se bude vybírat daň srážkou podle zvláštní sazby při nepodepsání prohlášení k dani:

•z příjmů plynoucích na základě DPP, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč,

nebo

•z příjmů v úhrnné výši nepřesahujících u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.

Záměrem bylo zdanit srážkovou daní příjem malého rozsahu (tj. do 2 500 Kč) a sladit daňový zákon s předpisy upravujícími pojistné na sociální zabezpečení. V rámci pojistných systémů, až na výjimky, částky do tohoto limitu nepodléhají pojistnému na sociální zabezpečení, resp. se z tohoto limitu platí pouze zdravotní pojištění. Jako příklady takovýchto příjmů důvodová zpráva uvádí např. svědečné u zaměstnance, odměnu za výkon funkce, dohodu o pracovní činnosti do výše hrubých příjmů 2 500 Kč, zaměstnání malého rozsahu.

Důsledkem této úpravy pak je, že poplatník nebude povinen podávat daňové přiznání. Zaměstnanci však zůstane zachována možnost daňové přiznání podat a sraženou daň si v něm započíst na daň z celkových ročních příjmů, což se mu může v některých případech vyplatit.
Osvobozená nepeněžní plnění ve formě použití zdravotnických zařízení
Dosud platné znění osvobozuje nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení.

Nová úprava mění osvobození ve formě použití zdravotnických zařízení tak, že osvobozeno je pořízení zboží a služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Důvodová zpráva uvádí, že použití zdravotnických zařízení bude zahrnovat např. také úhradu rehabilitace, nákup léků s doplatkem nebo vitaminových doplňků. Taktéž půjde o pořízení dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda budou nakupovány ve zdravotnickém zařízení, či nikoli. Tedy např. nákup brýlí na lékařský předpis v optice.

Částečné odbytné z doplňkového penzijního spoření

V zákoně č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, se ruší podmínka účasti v doplňkovém penzijním spoření až dosažením zletilosti. Systém doplňkového penzijního spoření bude tedy otevřen všem bez omezení věku.

Proto bylo v zákoně č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, zavedeno tzv. částečné odbytné. Jedná se o částečný jednorázový výběr prostředků na žádost účastníka spoření v roce, kdy dovrší 18 let věku.

O výplatu této částky lze požádat penzijní společnost v roce, kdy budou naplněny tyto podmínky:

•dosažení věku účastníka 18 let,
•trvání spořící doby nejméně 10 let (120 kalendářních měsíců),
•v posledních 24 měsících nedošlo k převodu prostředků k jiné penzijní společnosti.
Výše vyplacené dávky se pak stanoví do výše 1/3 prostředků účastníka bez příspěvku zaměstnavatele a bez státního příspěvku. Smlouva o doplňkovém penzijním spoření pak nezaniká, zbylá část našetřených peněz zůstává účastníkovi na osobním penzijním účtu.

Proto je záměrem upravit osvobození od daně ze závislé činnosti u příspěvků zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření zaměstnance tak, aby nebylo podporováno předčasné vyplacení prostředků, kterým dochází k narušení základního záměru spoření na stáří, tj. ponechání veškerých naspořených prostředků pro dobu po skončení pobírání aktivních příjmů. Jedná se tedy o nastavení podobných podmínek, jaké již platí u daňového režimu soukromého životního pojištění.

Dojde-li tedy k výplatě částečného odbytného z doplňkového penzijního spoření, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na toto spoření, které byly u poplatníka v roce výplaty a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny.

Tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem na jeho doplňkové penzijní spoření zanikl.

Výplata částečného odbytného má tak dva důsledky:

1. zánik možnosti kdykoli v budoucnu čerpat daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele,

2. povinnost dodanění dosud osvobozených částek, a to formou jednorázového příjmu, zdaněného prostřednictvím daňového přiznání podaného samotným zaměstnancem.

Částečné odbytné bylo odůvodňováno např. nutností placení školného u studentů, aniž by jim zanikla smlouva o doplňkovém penzijním připojištění – tedy aby tato smlouva de facto byla smlouvou celoživotní s možností jednorázové výplaty při splnění podmínek. Navrhovanou změnou však dojde výplatou k zablokování daňového osvobození z této smlouvy již navždy a tím se stává toto řešení spoření na důchod výrazně méně atraktivním.
Osvobození u majetkového prospěchu z bezúročných zápůjček zaměstnance
U zaměstnance je nyní osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček.

Aby došlo ke snížení administrativy, navrhuje se úprava ocenění a zdanění majetkového prospěchu z jistiny nad 300 000 Kč tak, že majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle § 3 odst. 3 ZDP a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.

Výpočet bude tedy probíhat následovně.

Zjistí se, ve kterých kalendářních měsících byl limit překročen a za tyto měsíce se spočítá úrok, který se nejpozději v prosinci příslušného roku zahrne do mzdy. Obvyklý úrok je pak úrokem, který je v dané době obvykle používán peněžními ústavy v daném místě při poskytování obdobných produktů veřejnosti.

Slevy na dani a daňové zvýhodnění

Podle současného znění vzniká nárok na slevu u poplatníka a na dvojnásobek slevy na manžela/manželku, pokud jsou držiteli průkazu ZTP/P. Na průkazech ZTP/P je uvedeno datum vydání průkazu, což vede v praxi k problémům, a to nejen v případě výměn těchto průkazů.

Proto je navrženo, aby sleva byla vázána na přiznání statusu zdravotního postižení s nárokem na průkaz ZTP/P. Prokazovat nárok se tedy potom bude buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P. Obdobně se bude aplikovat i v případě daňového zvýhodnění na dítě.

K úpravě dochází i ve slevách na invaliditu, kdy se termín „pobírá-li poplatník“ mění na „je-li poplatníkovi přiznán“ invalidní důchod. Vazbou na okamžik, kdy byl příslušný invalidní důchod přiznán, dojde k jednoznačnému vymezení rozhodného okamžiku pro posouzení oprávněnosti uplatnění rozšířené slevy na invaliditu. Obdobně se bude aplikovat i v případě daňového zvýhodnění na dítě.

Co se týká daňového zvýhodnění na děti, opět je navrženo zvýšení částek, a to následovně:

•na jedno vyživované dítě 13 404 Kč/ročně (1 117 Kč/měsíčně),
•na druhé vyživované dítě 19 404 Kč/ročně (1 617 Kč/měsíčně),
•na třetí a další vyživované dítě 24 204 Kč/ročně (2 017 Kč/měsíčně).

Další významnou změnou je možnost uplatnění daňového bonusu na vyživované dítě, pokud poplatník dosáhne ročních příjmů alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy. Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují aktivních příjmů, tedy příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti. Nově se již do příjmů nebudou započítávat příjmy z pronájmu a kapitálového majetku.

U slevy na školkovné se navrhuje upřesnění potvrzení od předškolního zařízení. Do potvrzení se bude vyplňovat částka školkovného za příslušný kalendářní rok bez ohledu na okamžik samotné úhrady, aby tak šlo o skutečné „spotřebování“ umístěným dítětem v daném roce. Dalším povinným údajem bude datum zápisu zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění. To znamená, že sleva půjde uplatnit až od data splnění uvedených podmínek předškolním zařízením.

U prohlášení poplatníka k dani by se mohly změnit podmínky pro podpis. Vzhledem k rozvoji elektronické komunikace se navrhuje tento způsob výslovně upravit a odstranit tak pochybnosti, že tento projev vůle zaměstnanců je možný. Elektronicky bude možné dokument podepsat, pokud bude jednoznačně prokazatelné, že byl tento projev učiněn daným zaměstnancem. Typicky se bude jednat o podepsání prohlášení elektronickým podpisem nebo prohlášení prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele bez nutnosti podpisu zaměstnance.